Velké překvapení mě čekalo na přednášce pana Tomáše Graumanna, Dvakrát zachránené dieťa.
Netušila jsem, kdo přednášející vlastně je. Po obdržení letáku a přečtení prvních vět přišlo to překvapení, které zmiňuji v úvodu. Tomáš Graumann – brněský Žid, naturalizovaný Američan, křesťanský misionář na Filipínách a jedno zo 669 detí zachráněných Nicholasem Wintonem.
Několik let se zajímám o tento mimořádný příběh britského občana pana Wintona a jeho zachráněných dětí, od jisté smrti, které odvezl z Československa těsně před vypuknutím druhé světové války. Několik dokumentů a filmů v televizi mě přesvědčilo o tom, že to byl velký čin pro druhé.
Začala přednáška a já jsem pochopila, že se dívám do tváře jednomu se zachráněných dětí. Nikdy bych nepomyslela na takovou přiležitost osobního setkání a podání ruky.s člověkem, z příběhu, mě tak známému.
Možná, že my nikdy neuděláme tak velký čin, jako pan Winton. Nepojedeme do džungle mezi domorodce na Filipíny pomáhat druhým jako pan Graumann.
Přesto, tam kde žijeme, jsou lidé, kteří potřebují naši pomoc, byť sebemenší.